Většinou ho považujeme za reakci na humor, ve skutečnosti je však smích spíš něco jako společenský signál. Souhrou zvuků a tělesných projevů komunikujeme s okolím při vytváření a posilování vztahů.
Přesvědčení, že smích spojuje, máme dokonce evolučně zakódovány. I proto se nejlépe cítíme s lidmi, se kterými nám je vesele a často se spolu smějeme.
Přesto, jak moc smích ovlivňuje naši schopnost utváření mezilidských vztahů, s věkem vyjadřování této emoce klesá. U miminek a malých dětí je smích častý, spolu s pláčem jde o nejčastější způsob vyjádření jejich pocitů.
první úsměvy
Prvním vědomým úsměvem reaguje na okolí malé dítě přibližně mezi čtvrtým a osmi týdnem života.

Úsměv zachycují rodiče u dítěte i dříve, ale jde o takzvaný nesociální úsměv, který nesouvisí a nereaguje na to, co se děje kolem něj.
